A stav se v Lidlu pro chleba.

Tuhle větu jsem slýchal velmi často. Proč teda mám udělat nákup v Kauflandu a pak jít vedle do Lidlu a tam koupit chleba?

Protože lepší neměli v Jičíně snad ani v pekárně.

Koupili jsme tam chleba? No jasně! Koupili jsem jenom chleba? Ani náhodou.

V dětství jsme byli jsme zvyklí nakupovat v Tescu a Kauflandu. Už známé značky, známé prostředí, a podle letáku jsme obešli oba obchody a vychytali slevy.

A pak jsme koupili ten chleba v Lidlu. Vedle toho krásného chleba prodávali hadry a křoviňáky. Plzeň tam člověk nenašel a všechno bylo z Polska… Ale ten chleba nás tam vždy dostal. A postupně, krok po kroku jsme začali zkoušet, jaké jsou Pikok uzeniny, jaké mají mléčné výrobky a že ta zelenina vypadá taky dobře. No a nakonec se dělal nákup v Lidlu.

To, co Lidl udělal na českém, v té době už hodně obsazeném trhu s potravinami, bylo, že ukázali kvalitu za dobré ceny. Postupně se propsali do hlav lidí a všem přestalo vadit, že neznají tu značku salámu a sýru, a že si nekoupí Fantu. Protože dostali super produkty za dobré ceny. Ta celá edukace ale potřebovala ten správný počáteční tahák. To byl ten chleba. Volné pečivo nemá značku, implicitně věříme v jeho kvalitu, protože ho vidíme, sáhneme si na něj, přičichneme. Lidl v pečivu ukázal kvalitu a pak ji lidé věřili i u ostatních produktů. Dneska má nejvíce prodejen v čechách a rozhodně nezpomaluje.

Co tím chci říct?

Musíte najít tahák.

Musíte mít tu věc, pro kterou vás budou lidé milovat.

Bez toho nemáte značku, nemáte loajalitu a tedy nemáte dlouhodobost.

Co je teda váš chleba?